Chrudim - lokalita "U Václava"

Autor:
Jan Žalský, Vít Podráský
Místo:
Chrudim, Česká republika
Datum:
2016

Lokalita

Dnešní křižovatka ulic Novoměstská, Václavská a V Tejnecku má v rámci města výjimečnou pozici, neboť se nachází těsně před bývalou předsunutou opevňovací linií, která na nejsnadněji přístupné jihovýchodní straně města, kde je chrudimská ostrožna napojena plynule do krajiny, zdvojovala hlavní fortifikační systém jádra Chrudimi a zároveň vymezovala prostor tehdejšího předměstí, do něhož se zde vstupovalo.

Jednalo se o přehledné místo téměř až na samotné hraně strmých jižních svahů nad Chrudimkou, které sloužily jako vinice, z něhož se hned za opevněním do okolí rozbíhalo několik obchodních cest. Vzhledem k tomu, že Chrudim měla pouze dvě městské brány, rozcestí bylo důležité, což dokládá i vztyčení barokního sloupu v roce 1641 a jeho pozdější doplnění o sochu svatého Václava, patrona nejen českého národa, ale i místních vinařů.

Ačkoliv několik stavení se kolem rozcestí objevilo již v průběhu 19. století, podstatně výrazněji se Chrudim, podobně jako jiná města, začala rozrůstat do krajiny až v jeho závěru, kdy postupně překročila i jihovýchodní, opevněním dříve vymezenou hranici. Síť bývalých obchodních cest se tehdy stala páteří nově vznikajícího předměstí - v úvodu jmenovanými ulicemi v převážně vilové čtvrti plynule navazující na blokovou zástavbu vnitřního města.

Nejvýraznější změny, které přerušily tento pozvolný vývoj, se pak v lokalitě odehrály až relativně nedávno - ve druhé polovině 20. století. Dvojice stavení ve výsečích páteřních ulic, která společně se svými zahradami dotvářela racionální uliční síť, byla nahrazena urbanisticky nevhodně situovanými a měřítkově cizorodými solitérními objekty sídlištního charakteru (budova bytového družstva SBD a obytné panelové domy v jihovýchodní části). Dosavadní malebnost se tak vytratila a i přes to, že nárůst motorizace bylo třeba reflektovat, provedené zásahy dalece převýšily tehdejší potřeby. Zcela odpovídají éře, kdy podobu veřejných prostranství diktovala především doprava.

Odsunutím uličních front směrem na východ vznikla jizva ve struktuře města - stávající neutěšené prostranství rozměrově (cca 8 700 m2) odpovídající zhruba ploše hlavního chrudimského Resselova náměstí (cca 9 900 m2), které však díky své celkové beztvarosti a nejednoznačnosti, absenci živého parteru či minimálnímu počtu veřejných budov nemá potenciál stát se podobně atraktivním prostorem.

Zůstává tedy jen plošně předimenzovanou křižovatkou s až rychlostními poloměry komunikací a neefektivně rozvrženým parkovištěm, která svou rozlehlostí nevhodně zapojuje do hry několik charakterově zcela odlišných druhů zástavby - vnitřní město (bloková kompaktní zástavba s převažující uzavřenou stavební čárou), vilové předměstí (zahradní město), sídlištní solitéry a vilovou čtvrť na hraně nad bývalými vinicemi. Tuto nesourodost bohužel posílila i odvážná nárožní budova katastrálního úřadu z nedávné doby.

Barokní sloup pak jakožto zdejší nejhodnotnější památka stojí uprostřed tohoto zmatku, v trávě bez možnosti bezpečného pěšího přístupu, zcela odříznut nájezdovými oblouky křižovatky, kterým musel ustoupit ze své původní pozice.

Prostorová koncepce

Otevřenou ránu scelujeme. Prostor hierarchizujeme. Ve zdánlivě beztvarém prostoru nalézáme geometrii dvojice trojúhelníků, kterými rozlehlé území organizujeme.

Stopa Novoměstské ulice, nově vedené v přirozenější a plynulejší linii, vymezuje špalíček - samostatný “dům-blok” vložený mezi katastrální úřad a budovu SBD v místě dřívější zástavby. Redukuje neuchopitelnou plochu, definuje komornější prostranství kolem sochy a přimyká ulici V Tejnecku zpět do pozice, kudy vedla v minulosti. Na nároží před úřadem vzniká nová křižovatka s Novoměstskou ulicí. Budova SBD pak zůstává přístupná novou uličkou, která zachovává současnou pěší prostupnost lokality.

Prostranství kolem sochy má stejně jako špalíček trojúhelníkový tvar. Kompaktní plocha vzniká odkloněním Václavské ulice podél panelových domů a jejím zaústěním do samostatné křižovatky s Novoměstskou. Místo současné jedné rozlehlé křižovatky tak vznikají dvě menší, jednodušší, které lépe odpovídají struktuře lokality.

Prostranství kolem sochy má charakter zastavení, kde je možné posedět na lavičce, osvěžit se vodou z pítka. Na jednotně dlážděné ploše jsou rozesety lavičky.

V okolí panelových domů upravené profily ulic vymezují polosoukromé zahrady s posezením a záhonky, určené pro jejich obyvatele, které mohou sloužit stejně jako zahrady vilek přes ulici. Ze sídlištního elementu se tak stává blok, který stvrzuje trojúhelníkový tvar prostranství.

V ulici V Tejnecku před mateřskou školou vzniká po úpravách tras ulic pobytová plocha, které dominuje nově vysazená solitérní lípa.

V ulicích pak zakládáme nová stromořadí, případně doplňujeme stávající. Stromořadí podél vilek vytváří pozadí pro sochu a plynule pokračuje ulicí Václavská. Může vést až na konec města. Stromořadí jsou koncipována tak, aby zachovala dálkové pohledy na sochu jednotlivými ulicemi (především v ulici Novoměstská).

Koncepce dopravy

V lokalitě se nacházejí obslužné místní komunikace. Vzájemná vzdálenost obou nových křižovatek je cca 53 m. Nově je navrženo zúžení stávajících komunikací pro podporu zpomalení dopravy. Mezi obrubami je navržena šířka 6,5m (jízdní pruh 2 x 3,0 m + 2 x 0,25 m vodící proužek). Tento komunikační systém je doplněn připojením jednotlivých sjezdů a parkovacími pruhy a pásy v místech, kde je to možné. Racionalizace uličních profilů a celkové účelnější využití prostoru umožňuje rozdistribuovat parkovací stání v rámci lokality tak, že je možné kapacitně nahradit zrušené parkoviště před katastrálním úřadem. Parkovací stání tak v rámci řešeného území zůstávají ve stejném počtu jako dnes, tj. 29 stání.

Před mateřskou školou je v ústí ulice Na Valech navržen sdílený prostor vymezený sloupky, který rozšiřuje pobytovou plochu před vstupem do školy. V ulici V Tejnecku jsou situována dvě pohotovostní parkovací stání pro krátkodobé zastavení návštěvníků školky. Boční ulici Fontinova navrhujeme jako zónu 30.

Sloupky osazujeme také na prostranství kolem sochy v Novoměstské ulici, kde zabraňují parkování a vjezdu na plochu, který by v případě jejich absence mohl hrozit. Příjezd k domům na pozemcích orientovaných do prostranství je řešen pomocí zasouvatelných sloupků ovládaných dálkově majiteli jednotlivých nemovitostí.

Špalíček

Celková plocha nově vzniklého bloku je 1088 m2. Vzhledem k výhodné pozici na hlavním příjezdu od obchvatu do města, nedaleké vzdálenosti centra města a stávající celoměstské situaci s parkováním, se místo jeví jako ideální pro umístění záchytného bodu v podobě parkovacího domu. V jeho přízemí je následně umístěna pronajímatelná plocha, která může sloužit např. jako samoobsluha. Navržený dům je třípodlažní s ustoupeným čtvrtým podlažím v čele špalíčku. Kapacita je 89 parkovacích stání, prodejní plocha má včetně zázemí 866 m2.

Povrchy & mobiliář

Povrch komunikací je asfaltový, vyjma sdílených prostor a zóny 30, kde je navržena žulová dlažba. Chodníky jsou taktéž ze žulové dlažby. U sochy je umístěno pítko. Pozice sochy a pítka je zdůrazněna odlišnou dlažbou. Kolem sochy a před školkou umisťujeme lavičky. Na frekventovaním místě před katastrálním úřadem je osazen plakátovací válec.

Rozmístění veřejného osvětlení navazuje na stávající linie za hranicemi řešeného území. Pouze v rámci prostranství je umístěno striktně po jeho obvodu, tzn. v ulicích Novoměstská a Václavská, aby vyniklo intimní nasvícení sochy a korun stromů v jejím pozadí.

Majetkoprávní vztahy

Podobně jako scelujeme území z hlediska urbanismu, doporučujeme, aby došlo k jeho scelení i majetkoprávně, především pak, aby město zakoupilo pozemky pod veřejnými komunikacemi, které mu v současnosti nepatří. Dále doporučujeme, aby město nabídlo k odkupu nebo poskytlo jinou formou pozemky, které lze zhodnotit přičleněním k domům v bezprostřední blízkosti. Jedná se především o prostor kolem panelových domů, kde mohou vzniknout zahrady pro jejich obyvatele a dále různé problematické kouty a výseče, na jejichž údržbu město vynakládá prostředky, ačkoliv jsou z jeho hlediska jen stěží smysluplně využitelné, a naopak soukromým majitelům přilehlých pozemků by mohly být k užitku.

Etapizace

Předpokládáme, že případná realizace započne úpravou křižovatky a vymezením nové uliční sítě v rámci řešeného území, která definuje nový blok i prostranství kolem sochy. Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by město bylo investorem domu - špalíčku, předpokládáme, že na tomto pozemku bude do té doby parkoviště, které bude navyšovat kapacitu stání umístěných v ulicích. Případný dům pak může být realizován i za několik let.